Jak vlastně EET 1.0 vznikla a fungovala?
Elektronickou evidenci tržeb zavedl zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, přijatý v roce 2016. Ostrý provoz začal 1. prosince 2016 první vlnou pro stravovací a ubytovací služby, 1. března 2017 následovala druhá vlna pro maloobchod a velkoobchod. Třetí a čtvrtá vlna (řemesla, svobodná povolání, doprava a další obory) měly startovat později, ale do jejich plného náběhu zasáhl nejprve Ústavní soud a potom pandemie.
Princip byl podobný dnešnímu EET 2.0: podnikatel odeslal údaje o tržbě Finanční správě, dostal zpět fiskální identifikační kód (FIK) a ten vytiskl na účtenku. Zásadní rozdíl byl v tom, že EET 1.0 měla čtyři režimy evidence, povinný tisk účtenek a na účtenkách se uváděly i údaje o DPH. Podrobné srovnání obou systémů najdete na stránce EET 1.0 vs EET 2.0.
Co udělal s evidencí covid?
Zlomovým datem je březen 2020. S nástupem pandemie covidu-19 a uzavřením velké části provozoven přijal stát rozhodnutí povinnost evidence pozastavit, aby podnikatelům v krizi ubyla administrativa. Pozastavení bylo původně vázané na nouzový stav, následně ho zákonodárci prodloužili zvláštním zákonem, nakonec až do 31. prosince 2022.
Prakticky to znamenalo, že od jara 2020 nikdo evidovat nemusel, i když systém na straně Finanční správy technicky dál běžel a někteří podnikatelé evidovali dobrovolně. Zároveň se kvůli pozastavení nikdy naplno nerozběhla třetí a čtvrtá vlna, které měly do evidence přivést řemeslníky a služby.
Proč se evidence po pandemii už neobnovila?
Po volbách v roce 2021 nastoupila vláda, která obnovení evidence odmítla. Argumentovala zejména tím, že:
- struktura plateb se změnila a rostl podíl bezhotovostních plateb, které jsou pro správce daně dohledatelné i bez evidence,
- náklady podnikatelů i státu na provoz systému nepovažovala za přiměřené očekávanému přínosu,
- administrativní zátěž byla dlouhodobě terčem kritiky, včetně povinného tisku účtenek.
Vláda proto místo obnovení evidence navrhla úplné zrušení zákona o evidenci tržeb. Parlament zrušovací zákon schválil v roce 2022 a EET definitivně skončila k 1. lednu 2023. Tím zanikla i povinnost dobrovolné evidence, Finanční správa systém vypnula a ukončila i navazující projekty, mezi nimi účtenkovou loterii, která byla ukončena už dříve.
Časová osa: od startu po zrušení
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1. 12. 2016 | Start 1. vlny (stravování, ubytování) |
| 1. 3. 2017 | Start 2. vlny (maloobchod, velkoobchod) |
| prosinec 2017 | Ústavní soud ruší 3. a 4. vlnu a části zákona |
| březen 2020 | Pozastavení evidence kvůli pandemii covidu-19 |
| 2020 až 2022 | Opakované prodloužení pozastavení do konce roku 2022 |
| 2022 | Parlament schvaluje zrušovací zákon |
| 1. 1. 2023 | Zákon č. 112/2016 Sb. zrušen, EET 1.0 končí |
Co zrušení znamenalo pro podnikatele v praxi?
Pro podnikatele byl konec EET 1.0 překvapivě nenáročný, protože reálně nikdo neevidoval už od jara 2020. K 1. lednu 2023 tak hlavně formálně zaniklo to, co bylo dva a půl roku pozastavené:
- pokladní zařízení a certifikáty ztratily svůj evidenční účel, podnikatelé je mohli dál používat jen jako běžné pokladny,
- autentizační údaje a certifikáty vydané Finanční správou přestaly platit, systém byl vypnut,
- povinnost informačního oznámení v provozovně skončila spolu se zákonem,
- daňové povinnosti se nezměnily: tržby bylo i nadále nutné přiznávat v daňovém přiznání, jen bez průběžné online evidence.
Část podnikatelů pokladní systémy pořízené kvůli EET používá dodnes, což jim mimochodem usnadní i případný přechod na novou evidenci. Většina komerčních pokladen totiž bude na EET 2.0 aktualizována, srovnání připravenosti jednotlivých systémů vedeme na stránce srovnání pokladních softwarů.
Byla EET 1.0 úspěšná, nebo ne?
Na tom se dodnes neshodnou ani ekonomové, ani politici. Zastánci poukazovali na narovnání podmínek mezi poctivými a nepoctivými podnikateli a na dodatečné daňové inkaso, odpůrci na náklady, byrokracii a zásah do podnikání nejmenších živnostníků. Do hodnocení navíc zasáhla pandemie: evidence naplno fungovala jen něco přes tři roky a třetí a čtvrtá vlna se nikdy nespustila, takže systém nebyl nikdy vyhodnocen v zamýšlené podobě. Argumenty obou stran rozebíráme podrobně v článku Evidence tržeb: argumenty pro a proti.
Co z konce EET 1.0 plyne pro EET 2.0?
Návrh EET 2.0 (projednávaný jako sněmovní tisk 189, rozeslaný poslancům 11. 5. 2026) je na zkušenost s EET 1.0 viditelnou reakcí:
- Jeden online režim místo čtyř, aby systém nebyl bludištěm výjimek.
- Žádný povinný tisk účtenek, účtenka se vystavuje jen na žádost zákazníka.
- Rozhoduje způsob platby, ne obor: eviduje se jen kontaktní platba (hotovost, karta na terminálu), platby na dálku jsou mimo. Kdo přijímá jen převody, evidovat nebude, ověřit si to můžete v kalkulačce.
- Bezplatná aplikace MOJE EET a režim EET OFF pro nejmenší podnikatele v 1. pásmu paušální daně.
Konec EET 1.0 tedy nebyl konec myšlenky evidence tržeb, ale konec její první, komplikovanější podoby. Zda se nová verze poučila dostatečně, ukáže až praxe od 1. ledna 2027, pokud zákon dokončí cestu Parlamentem. Aktuální stav projednávání sledujeme v článku EET 2.0 v Poslanecké sněmovně.
Zdroje
