První elektronická evidence tržeb nezanikla jedním rozhodnutím. Byl to postupný proces, který trval šest let: nejdřív ji osekal Ústavní soud, pak ji uspala pandemie a nakonec ji nová vláda definitivně zrušila. Tento článek celý příběh rekonstruuje s přesnými daty, čísly zákonů a souvislostmi, které se dnes hodí znát každému, kdo se připravuje na EET 2.0 od 1. ledna 2027.
Co v článku najdete
- Jak vlastně EET 1.0 vznikla a fungovala
- První rána: Ústavní soud v prosinci 2017
- Co udělal s evidencí covid
- Proč se evidence po pandemii už neobnovila
- Zrušovací zákon č. 458/2022 Sb.
- Časová osa: od startu po zrušení
- Co zrušení znamenalo pro podnikatele v praxi
- Byla EET 1.0 úspěšná, nebo ne
- Co z konce EET 1.0 plyne pro EET 2.0
- Časté otázky
Jak vlastně EET 1.0 vznikla a fungovala
Elektronickou evidenci tržeb zavedl zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, přijatý v dubnu 2016 za vlády Bohuslava Sobotky z iniciativy tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Inspirací byl chorvatský model fiskalizace, který rozebíráme v článku Chorvatská fiskalizace jako inspirace EET.
Náběh byl rozložen do čtyř vln podle oborů podnikání:
| Vlna | Plánovaný start | Obory |
|---|---|---|
| 1. vlna | 1. 12. 2016 | stravovací a ubytovací služby |
| 2. vlna | 1. 3. 2017 | maloobchod a velkoobchod |
| 3. vlna | původně 1. 3. 2018 | ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství) |
| 4. vlna | původně 1. 6. 2018 | vybraná řemesla a výrobní činnosti |
Princip byl podobný dnešnímu EET 2.0: podnikatel odeslal údaje o tržbě Finanční správě, dostal zpět fiskální identifikační kód (FIK) a ten vytiskl na účtenku. Zásadní rozdíly proti chystané nové evidenci byly tři: EET 1.0 měla postupně čtyři režimy evidence (běžný, zjednodušený, zvláštní a off-line), povinný tisk a předání účtenky každému zákazníkovi a povinnost evidence se určovala podle oboru podnikání, ne podle způsobu platby. Podrobné srovnání obou systémů najdete na stránce EET 1.0 vs EET 2.0.
První rána: Ústavní soud v prosinci 2017
Ještě před pandemií dostala evidence první zásadní zásah. Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 26/16 z 12. prosince 2017 zrušil start třetí a čtvrté vlny a několik dalších částí zákona, mimo jiné povinnost uvádět na účtence DIČ poplatníka (u fyzických osob obsahovalo rodné číslo) a evidenci plateb kartou. Soud přitom evidenci jako takovou nezrušil, vytkl ale zákonodárci, že rozsah povinností nebyl dostatečně promyšlený a odůvodněný. Celý nález a jeho dopady rozebíráme v článku Ústavní soud a EET: poučení, které platí dodnes.
Vláda na nález reagovala novelou (zákon č. 256/2019 Sb.), která měla třetí a čtvrtou vlnu spustit 1. května 2020 a zavedla pro nejmenší podnikatele zvláštní režim s papírovými bloky účtenek. K tomuto datu ale už platil nouzový stav kvůli covidu, takže poslední dvě vlny se v praxi nikdy nespustily. Řemeslníci, lékaři, účetní nebo taxikáři tak povinnost evidence fakticky nikdy neměli.
Co udělal s evidencí covid
Zlomovým obdobím je jaro 2020. S vyhlášením nouzového stavu a uzavřením velké části provozoven přijal Parlament zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, účinný od 27. března 2020. Ten povinnost evidovat tržby pozastavil, původně po dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení.
Pozastavení se pak dvakrát prodlužovalo:
- novelou č. 263/2020 Sb. do 31. prosince 2020,
- další novelou (zákon č. 449/2020 Sb.) až do 31. prosince 2022.
Prakticky to znamenalo, že od 27. března 2020 nikdo evidovat nemusel: podnikatelé nemuseli odesílat údaje o tržbách, vystavovat účtenky podle zákona o evidenci tržeb ani mít v provozovně informační oznámení. Systém na straně Finanční správy přitom technicky dál běžel a část podnikatelů evidovala dobrovolně, protože jim evidence sloužila jako přehled o vlastních tržbách.
Proč se evidence po pandemii už neobnovila
Podle původního plánu se měla evidence v plné šíři, tedy včetně odložené třetí a čtvrté vlny, obnovit 1. ledna 2023. Po volbách v říjnu 2021 ale nastoupila vláda Petra Fialy, která měla zrušení EET přímo v programovém prohlášení. Argumentovala zejména tím, že:
- struktura plateb se během pandemie výrazně změnila: podíl bezhotovostních plateb prudce vzrostl a ty jsou pro správce daně dohledatelné i bez evidence,
- náklady podnikatelů i státu na obnovení a provoz systému nepovažovala za přiměřené očekávanému přínosu; Ministerstvo financí tehdy uvádělo roční provozní náklady systému na straně státu v řádu desítek milionů korun a náklady podnikatelů v řádu miliard,
- administrativní zátěž byla dlouhodobě terčem kritiky, včetně povinného tisku účtenek a nutnosti pořizovat pokladní zařízení i pro drobné živnostníky,
- kontrolu tržeb podle vlády dostatečně zajišťují jiné nástroje, například kontrolní hlášení DPH a rostoucí digitalizace plateb.
Vláda proto místo obnovení evidence navrhla úplné zrušení zákona o evidenci tržeb. Protiargumenty zastánců evidence, včetně odhadů výpadku daňového inkasa, shrnujeme v článku Evidence tržeb: argumenty pro a proti.
Zrušovací zákon č. 458/2022 Sb.
Zrušení proběhlo zákonem č. 458/2022 Sb., který Poslanecká sněmovna a následně Senát schválily na podzim 2022 a který nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Zákon zrušil:
- zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, včetně všech novel,
- zákon č. 137/2020 Sb., o pozastavení evidence v souvislosti s nouzovým stavem,
- vyhlášku č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka (PKP) a bezpečnostního kódu poplatníka (BKP).
Finanční správa k 1. lednu 2023 vypnula příjem datových zpráv o tržbách, takže skončila i dobrovolná evidence. Zanikla také účtenková loterie Účtenkovka, kterou ale stát ukončil už dříve, poslední slosování proběhlo v roce 2019.
Časová osa: od startu po zrušení
| Datum | Událost |
|---|---|
| 13. 4. 2016 | Přijat zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb |
| 1. 12. 2016 | Start 1. vlny (stravování, ubytování) |
| 1. 3. 2017 | Start 2. vlny (maloobchod, velkoobchod) |
| 12. 12. 2017 | Ústavní soud (Pl. ÚS 26/16) ruší 3. a 4. vlnu a části zákona |
| 1. 11. 2019 | Novela č. 256/2019 Sb., zvláštní režim, nový start 3. a 4. vlny plánován na 1. 5. 2020 |
| 27. 3. 2020 | Zákon č. 137/2020 Sb. pozastavuje evidenci kvůli pandemii |
| 2020 | Prodloužení pozastavení do 31. 12. 2020, poté až do 31. 12. 2022 |
| podzim 2022 | Parlament schvaluje zrušovací zákon č. 458/2022 Sb. |
| 1. 1. 2023 | Zákon č. 112/2016 Sb. zrušen, systém vypnut, EET 1.0 definitivně končí |
Co zrušení znamenalo pro podnikatele v praxi
Pro podnikatele byl konec EET 1.0 překvapivě nenáročný, protože reálně nikdo neevidoval už od jara 2020. K 1. lednu 2023 tak hlavně formálně zaniklo to, co bylo skoro tři roky pozastavené:
- pokladní zařízení ztratila evidenční účel, podnikatelé je mohli dál používat jako běžné pokladny,
- autentizační údaje a certifikáty vydané Finanční správou přestaly mít využití, systém byl vypnut,
- povinnost informačního oznámení v provozovně skončila spolu se zákonem,
- daňové povinnosti se nezměnily: tržby bylo i nadále nutné přiznávat v daňovém přiznání a vést evidenci příjmů podle daňových předpisů, jen bez průběžného online hlášení,
- povinnost vystavit doklad zákazníkovi na vyžádání zůstala podle zákona o ochraně spotřebitele a živnostenského zákona.
Modelový příklad: kavárna, která si v roce 2016 pořídila pokladnu s tiskárnou za zhruba 15 000 Kč, ji po roce 2023 dál používala pro vlastní přehled o tržbách a skladu. Právě takoví podnikatelé budou mít přechod na EET 2.0 nejsnazší, protože většina komerčních pokladen dostane aktualizaci pro nový systém.
Byla EET 1.0 úspěšná, nebo ne
Na tom se dodnes neshodnou ani ekonomové, ani politici. Zastánci poukazovali na narovnání podmínek mezi poctivými a nepoctivými podnikateli a na dodatečné daňové inkaso, které Ministerstvo financí za éry EET odhadovalo v řádu jednotek miliard korun ročně navíc, především na DPH. Odpůrci namítali, že část přínosu šla na vrub ekonomického růstu, a poukazovali na náklady, byrokracii a zásah do podnikání nejmenších živnostníků, kterých se dotkl i úbytek malých provozoven na venkově.
Poctivé vyhodnocení navíc znemožnila samotná historie systému: evidence naplno fungovala jen něco přes tři roky, třetí a čtvrtá vlna se nikdy nespustily a poslední necelé tři roky existence byl systém pozastavený. EET 1.0 tak nikdy nebyla vyhodnocena v podobě, v jaké byla navržena.
Co z konce EET 1.0 plyne pro EET 2.0
Nová evidence tržeb je na zkušenost s EET 1.0 viditelnou reakcí. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb byl projednáván jako sněmovní tisk 189 (rozeslán poslancům 11. 5. 2026), Poslanecká sněmovna ho schválila ve třetím čtení 15. července 2026, Senát ho 19. 8. 2026 vrátil s pozměňovacími návrhy a Sněmovna o senátní verzi hlasuje 9. 9. 2026. Co může horní komora změnit, sledujeme v článku EET 2.0 v Senátu. Hlavní rozdíly proti EET 1.0:
- Jeden online režim místo čtyř, aby systém nebyl bludištěm výjimek.
- Žádný povinný tisk účtenek: účtenka se vystavuje jen na žádost zákazníka a může být i elektronická.
- Rozhoduje způsob platby, ne obor: evidovat se mají jen kontaktní platby (hotovost, karta na terminálu na místě). Kdo přijímá jen bankovní převody nebo platby přes platební bránu, evidovat nebude. Zda se povinnost týká právě vás, zjistíte na stránce koho se EET 2.0 týká nebo v naší kalkulačce.
- Bezplatná webová aplikace MOJE EET, kterou má Finanční správa spustit od 1. prosince 2026, a režim EET OFF pro nejmenší podnikatele v 1. pásmu paušální daně.
- Mírnější sankční a administrativní rámec: povinnost mít v provozovně informační oznámení, kterou znal § 25 zákona č. 112/2016 Sb. a jejíž porušení se pokutovalo do 50 000 Kč, se nevrací. Důvodová zpráva k tomu dodává, že kontrolní orgány nebudou mít pravomoc uzavřít provozovnu ani pozastavit výkon činnosti jako opatření k vynucení nápravy. Sankční část má dvě skutkové podstaty přestupku, závažné ztěžování nebo maření evidence tržeb a nezaslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou, u obou s maximem 500 000 Kč. Zkušební ani pilotní provoz ale zákon nezná, účinnost je navržena na 1. leden 2027 a povinnost platí od prvního dne. Přehled sankcí najdete na stránce pokuty a sankce.
Důležité upozornění: EET 2.0 zatím není schválená legislativa. K datu aktualizace tohoto článku (9. 9. 2026) není zákon ve Sbírce: Sněmovna hlasuje o verzi vrácené Senátem a poté musí zákon podepsat prezident. Parametry se ještě mohou změnit, aktuální stav si ověřte na psp.cz nebo v našem harmonogramu.
Konec EET 1.0 tedy nebyl konec myšlenky evidence tržeb, ale konec její první, komplikovanější podoby. Zda se nová verze poučila dostatečně, ukáže až praxe.
Časté otázky
Kdy přesně skončila EET 1.0?
Formálně 1. ledna 2023, kdy nabyl účinnosti zrušovací zákon č. 458/2022 Sb. a Finanční správa vypnula příjem datových zpráv. Fakticky ale povinnost evidence skončila už 27. března 2020, kdy ji pozastavil zákon č. 137/2020 Sb.
Proč Ústavní soud zrušil třetí a čtvrtou vlnu?
Nálezem Pl. ÚS 26/16 z 12. prosince 2017 soud rozhodl, že rozsah povinností pro další obory nebyl dostatečně odůvodněný a promyšlený. Zrušil také povinné DIČ na účtence a evidenci plateb kartou. Samotný princip evidence tržeb ale za protiústavní neoznačil.
Musel jsem po zrušení EET vracet nebo hlásit pokladnu?
Ne. Pokladní zařízení zůstalo majetkem podnikatele a šlo je dál používat jako běžnou pokladnu. Certifikáty a autentizační údaje jen pozbyly využití, žádná ohlašovací povinnost s koncem EET spojená nebyla.
Znamená zrušení EET 1.0, že stará data o tržbách zmizela?
Údaje zaslané do konce roku 2022 zůstaly Finanční správě jako součást správy daní podle daňového řádu. Od 1. ledna 2023 už ale systém žádné nové zprávy nepřijímal, a to ani od dobrovolně evidujících podnikatelů.
Bude EET 2.0 platit pro stejné podnikatele jako EET 1.0?
Ne. EET 1.0 určovala povinnost podle oboru podnikání, návrh EET 2.0 podle způsobu platby: evidovat se mají kontaktní platby (hotovost, karta na místě). Kdo přijímá jen převody na účet, evidovat nemá. Konkrétní situaci si ověřte na stránce koho se EET 2.0 týká.
Je už EET 2.0 schválená?
K 9. 9. 2026 nikoliv. Sněmovna návrh (tisk 189) schválila 15. července 2026, Senát ho 19. 8. 2026 vrátil s pozměňovacími návrhy a Sněmovna o senátní verzi hlasuje 9. 9. 2026; poté musí zákon podepsat prezident. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027.
Zdroje
- Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (Zákony pro lidi)
- Zákon č. 458/2022 Sb., kterým se zrušuje zákon o evidenci tržeb (Zákony pro lidi)
- Zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb (Zákony pro lidi)
- Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 (usoud.cz)
- Finanční správa: Zrušení elektronické evidence tržeb od 1. 1. 2023
- Ministerstvo financí: Senát schválil úplné zrušení EET od příštího roku (2022)
- Sněmovní tisk 189 – vládní návrh zákona o evidenci tržeb (psp.cz)
- Ministerstvo financí: Sněmovna schválila EET 2.0, evidence tržeb míří do Senátu (2026)
