Řešil Ústavní soud vůbec ústavnost EET?
Ano, a to opakovaně. Krátce po startu evidence napadla skupina poslanců zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb u Ústavního soudu s tím, že zasahuje do práva podnikat a do soukromí. Klíčový nález přišel v prosinci 2017. Ústavní soud tehdy řekl dvě věci najednou:
- Evidence tržeb jako taková ústavní je. Stát má legitimní zájem na správném výběru daní a online evidence není sama o sobě protiústavním nástrojem.
- Konkrétní provedení ale mělo vady. Soud proto části zákona zrušil.
Tato kombinace je důležitá dodnes: debata o EET 2.0 se nevede o tom, zda evidence smí existovat, ale o tom, jak má být nastavená.
Co přesně soud v roce 2017 zrušil?
Nález z prosince 2017 zrušil zejména:
- náběh 3. a 4. vlny evidence, tedy rozšíření na řemesla, svobodná povolání, dopravu, zemědělství a další obory. Soud vytkl, že zákonodárce dostatečně nezvážil dopady na tyto skupiny podnikatelů,
- povinnost uvádět na účtence DIČ poplatníka, protože u fyzických osob obsahovalo rodné číslo, což soud označil za nepřiměřený zásah do soukromí,
- evidenci plateb kartou v původním rozsahu, s argumentem, že bezhotovostní platby jsou dohledatelné i bez evidence,
- způsob, jakým měly být výjimky z evidence stanovovány nařízením vlády místo zákonem.
Třetí a čtvrtá vlna se poté připravovala znovu v upravené podobě, ale do jejího startu zasáhla pandemie a evidence byla v březnu 2020 pozastavena. Proč se už nikdy neobnovila, popisujeme v článku Proč skončila EET 1.0.
Co soud řekl k e-shopům a platbám na dálku?
V další fázi se Ústavní soud zabýval i rozsahem evidovaných plateb. Výsledkem bylo, že z evidence postupně vypadly platby na dálku, typicky platby kartou online u e-shopů. Logika byla stejná jako u plateb kartou obecně: transakce, která prochází bankou nebo platební bránou, zanechává stopu a správce daně ji umí dohledat i bez evidence tržeb.
Právě tuto logiku návrh EET 2.0 přebírá jako svůj základní princip: eviduje se jen kontaktní platba (hotovost, karta na fyzickém terminálu, šek), zatímco převody a online platby jsou mimo evidenci úplně. Jestli se vás to týká, zjistíte za minutu v kalkulačce.
Jak se nálezy ÚS promítly do návrhu EET 2.0?
| Výtka Ústavního soudu k EET 1.0 | Řešení v návrhu EET 2.0 (tisk 189) |
|---|---|
| DIČ s rodným číslem na povinné účtence | Účtenka jen na žádost zákazníka, méně povinných údajů, bez DPH |
| Evidence plateb kartou a plateb na dálku | Eviduje se pouze kontaktní platba, platby na dálku jsou vyňaty |
| Nedostatečně zvážené dopady na 3. a 4. vlnu | Jediný režim pro všechny obory, rozhoduje způsob platby, ne obor |
| Výjimky nařízením vlády místo zákona | Výjimky vymezuje přímo zákon (stát, banky, drobná činnost spolků a další) |
| Administrativní zátěž nejmenších podnikatelů | Bezplatná aplikace MOJE EET a režim EET OFF pro 1. pásmo paušálu |
K tomu se přidávají úlevy, které s nálezy přímo nesouvisejí, ale reagují na stejnou kritiku nepřiměřené zátěže: žádný povinný tisk účtenek a 48 hodin na dodatečné odeslání údajů při výpadku internetu. Kompletní srovnání obou systémů máme na stránce EET 1.0 vs EET 2.0.
Proč soud nezrušil evidenci jako celek?
Stojí za to rozumět i tomu, proč většina soudců evidenci podržela. Ústavní soud vyšel z toho, že správa daní je legitimní cíl a zákonodárce má při volbě nástrojů širokou volnost. Posuzoval proto hlavně, zda evidence není zjevně nezpůsobilá svého cíle dosáhnout a zda zátěž podnikatelů není zjevně nepřiměřená. U základního mechanismu, tedy odeslání údajů o tržbě a vydání kódu, dospěl k závěru, že přiměřený je.
K nálezu nicméně zazněla i odlišná stanoviska části soudců, kteří by bývali rušili víc nebo naopak méně. I to ilustruje, že hranice mezi přípustnou a nepřiměřenou daňovou povinností není ostrá a soud ji vytyčuje případ od případu. Pro zákonodárce z toho plyne praktické pravidlo, které se promítlo do EET 2.0: čím méně údajů a povinností, tím menší ústavní riziko.
Může Ústavní soud zasáhnout i do EET 2.0?
Může, pokud by ho k tomu někdo oprávněný vyzval, typicky skupina poslanců nebo senátorů po přijetí zákona. Z dosavadní judikatury ale plyne, že by soud pravděpodobně znovu posuzoval přiměřenost konkrétních povinností, ne samotný princip evidence, ten už jednou aproboval.
Rizikovými místy, o kterých se v odborné debatě mluví, jsou hlavně:
- rozsah výjimek: zda jsou vymezeny rovně a nediskriminačně,
- režim EET OFF: zda je možnost vykoupit se z evidence paušální přirážkou v pořádku z pohledu rovnosti podnikatelů,
- sankce: zda jsou pokuty přiměřené povaze porušení.
Nic z toho ale není překážkou přijetí zákona. Případný ústavní přezkum by přišel až po jeho platnosti a trval by měsíce až roky, zatímco navrhovaná účinnost zůstává 1. ledna 2027 podle harmonogramu.
Co si z historie s Ústavním soudem odnést?
- Evidence tržeb je ústavně přípustná, spor se vždy vedl o detaily provedení.
- Nálezy z let 2017 a dalších reálně tvarují EET 2.0: bez nich by dnes návrh nejspíš nevypadal tak, že rozhoduje způsob platby a účtenka je jen na žádost.
- Pokud zákon projde, ústavní stížnost není vyloučená, ale zkušenost říká, že by mířila na jednotlivosti, ne na celek.
Aktuální průběh projednávání sněmovního tisku 189 sledujeme v článku EET 2.0 v Poslanecké sněmovně.
Zdroje
