Co je rakouská Registrierkassenpflicht?
Rakousko zavedlo povinnost elektronické registrační pokladny, tzv. Registrierkassenpflicht, v roce 2016, tedy ve stejném roce, kdy v Česku startovala první EET. Povinnost dopadá na podnikatele s hotovostními tržbami nad zákonné hranice; drobné činnosti a některé specifické situace (například prodej pod širým nebem) mají úlevy. Od roku 2017 k tomu přibyl klíčový technický prvek: každá pokladna musí být napojena na certifikovanou Sicherheitseinrichtung, podpisovou jednotku, která každou účtenku kryptograficky podepíše.
Podpis se tiskne na účtenku obvykle v podobě QR kódu a jednotlivé doklady jsou řetězené: podpis každé účtenky navazuje na předchozí, takže dodatečné smazání nebo úprava tržby řetěz viditelně přeruší. Zákazník musí účtenku dostat a data zůstávají u podnikatele; daňová správa je kontroluje zpětně, nikoli průběžně online.
Poznámka: popisujeme obecné principy rakouského systému a roky zavedení. Konkrétní hranice obratu, výjimky a sankce se liší a průběžně mění; závazné informace ověřte u rakouské finanční správy. Konkrétní čísla uvádíme pouze pro EET 2.0 podle českých oficiálních zdrojů.
Čím se liší český online model?
České EET 2.0, účinné od 1. ledna 2027, řeší stejný problém, tedy důvěryhodnost záznamů o kontaktních tržbách, ale opačným mechanismem. Místo kryptografické plomby v pokladně posílá podnikatel údaj o tržbě přes internet přímo Finanční správě, v jediném online režimu. Ochranu před manipulací nezajišťuje podpisový řetěz v zařízení, ale fakt, že záznam je v okamžiku tržby u státu.
Z toho plynou tři praktické rozdíly:
- Hardware. Rakouský podnikatel potřebuje pokladnu s certifikovanou podpisovou jednotkou (kartou či modulem). Český podnikatel žádný certifikovaný hardware nepotřebuje; stačí software komunikující s API, klidně bezplatná státní aplikace MOJE EET v telefonu (od 1. 12. 2026).
- Účtenka. V Rakousku je povinné vydání podepsané účtenky jádrem systému. V EET 2.0 tisk účtenky povinný není; zákazník o ni může požádat, ale tiskárna není podmínkou.
- Připojení. Rakouská pokladna nemusí být při prodeji online, podpis vzniká lokálně. Česká evidence je online ze své podstaty, počítá ale s řešením výpadků připojení podle zákona.
Jak vypadá přímé srovnání?
| Kritérium | Rakousko (Registrierkasse) | Česko (EET 2.0) |
|---|---|---|
| Zavedení | Pokladny 2016, podpisový prvek 2017 | Účinnost od 1. 1. 2027 |
| Princip | Certifikovaný prvek podepisuje účtenky, doklady jsou řetězené | Online odeslání tržby Finanční správě |
| Kde jsou data | U podnikatele, kontrola zpětně | Na serveru Finanční správy, průběžně |
| Certifikovaný hardware | Ano, podpisová jednotka | Ne, stačí software s API |
| Účtenka pro zákazníka | Povinná, s podpisem v QR kódu | Tisk není povinný |
| Rozsah údajů | Doklad s náležitostmi vč. podpisu | Jen tržba, bez DPH a údajů o zboží |
| Bezplatné státní řešení | Ne, řešení dodává trh | MOJE EET zdarma od 1. 12. 2026 |
| Úleva pro nejmenší | Hranice obratu a dílčí výjimky | Režim EET OFF pro 1. pásmo paušální daně, výjimky pro spolky |
Co mají oba systémy společného?
Přes odlišnou techniku je cíl totožný: aby záznam o hotovostní či kartové tržbě nešel dodatečně smazat. Oba systémy také míří jen na určitý výsek plateb. Rakouská povinnost je vázána na hotovostní tržby v širším smyslu (včetně platby kartou na místě) a nezná plošnou evidenci bezhotovostních převodů. EET 2.0 obdobně eviduje pouze kontaktní platby při osobním kontaktu; platby na dálku, převody a e-shopy s platební bránou jsou mimo. Kdo přesně spadá do české evidence, rozebírá stránka koho se EET 2.0 týká.
Oba státy také pamatují na drobné podnikání, každý po svém. Rakousko přes hranice obratu a situační výjimky, Česko přes bezplatnou aplikaci, výjimky pro spolky při typických akcích a režim EET OFF, díky kterému se plátce paušální daně v 1. pásmu může evidenci vyhnout úplně.
Jaké poučení z Rakouska plyne?
Systém spuštěný v roce 2016 běží dodnes. Zatímco česká EET 1.0 byla v roce 2020 přerušena a zrušena, rakouské pokladny fungují bez přestávky téměř deset let a staly se běžnou součástí podnikání. Evidence tržeb tedy dokáže být stabilní a nekontroverzní, pokud jsou pravidla srozumitelná a technika spolehlivá.
Náběh potřebuje rezervu. I Rakousko si mezi zavedením pokladen (2016) a plným náběhem podpisového prvku (2017) nechalo čas na přípravu trhu. Český harmonogram s testovacím prostředím od 1. 7. 2026, certifikáty v DIS+ od 1. 11. 2026 a startem 1. 1. 2027 sleduje stejnou logiku; termíny hlídá stránka harmonogram.
Bez povinné účtenky je česká verze měkčí. Rakouský model stojí na povinném dokladu, EET 2.0 jej nevyžaduje a neeviduje ani DPH či položky zboží. V evropském srovnání jde o jednu z úspornějších variant; kontext dalších zemí nabízí přehled Fiskalizace v Evropě a čistě online sousedský model popisuje srovnání eKasa vs EET 2.0.
