Proč státy vůbec evidují tržby?
Evidence tržeb, odborně fiskalizace, je odpovědí států na stejný problém: hotovostní a kontaktní platby se snadno ztrácejí z daňové evidence. Cílem je narovnat podmínky mezi podnikateli, kteří tržby přiznávají poctivě, a těmi, kteří část hotovosti nechávají mimo účetnictví.
Evropa ale na tento problém neodpovídá jednotně. Neexistuje žádná celoevropská směrnice, která by fiskalizaci předepisovala, a tak si každý stát zvolil vlastní cestu. V praxi se přístupy dají rozdělit do tří obecných kategorií. České EET 2.0, které nabude účinnosti 1. ledna 2027, patří do první z nich.
Poznámka: u zahraničních systémů popisujeme obecné principy a přibližné roky zavedení. Konkrétní limity, výjimky a sankce se v jednotlivých zemích liší a průběžně mění; závazné detaily vždy ověřte u místní daňové správy. Konkrétní čísla uvádíme pouze pro EET 2.0 podle českých oficiálních zdrojů.
Jaké tři přístupy k fiskalizaci v Evropě existují?
1. Online fiskalizace. Pokladna nebo aplikace odesílá údaje o tržbě přes internet přímo na server daňové správy, obvykle v reálném čase nebo s krátkým zpožděním. Stát tak má průběžný přehled o tržbách. Průkopníkem tohoto modelu v Evropě bylo Chorvatsko, které online evidenci spustilo v roce 2013 a stalo se inspirací pro původní českou EET. Online cestou jde také Slovensko se systémem eKasa (od roku 2019) nebo Polsko, které na online pokladny postupně přechází.
2. Certifikované pokladny s bezpečnostním prvkem. Data neputují průběžně na server státu. Místo toho musí pokladna obsahovat certifikovaný technický prvek, který každou transakci kryptograficky podepíše a uloží do neměnného záznamu. Daňová správa data zkontroluje až při kontrole na místě. Typickým příkladem je Německo s prvkem TSE (technische Sicherheitseinrichtung) nebo Rakousko, kde pokladny od roku 2017 podepisují účtenky certifikovaným podpisovým prvkem. Podobný princip certifikovaných řešení používá i Švédsko či Itálie.
3. Bez plošné povinnosti fiskalizace. Některé státy žádnou povinnou fiskální pokladnu ani online evidenci nemají a spoléhají na běžné účetnictví, daňová přiznání a cílené kontroly. Do této skupiny dlouhodobě patří například Nizozemsko, Dánsko nebo Irsko. I zde ale platí povinnost tržby řádně účtovat, jen stát nepředepisuje konkrétní technologii.
Jak vypadá srovnání kategorií v přehledu?
| Kategorie | Princip | Příklady zemí | Kam patří ČR |
|---|---|---|---|
| Online fiskalizace | Tržby se odesílají přes internet daňové správě | Chorvatsko (2013), Slovensko (2019), Polsko (postupný přechod), ČR | EET 2.0 od 1. 1. 2027 |
| Certifikovaná pokladna | Bezpečnostní prvek podepisuje transakce, data zůstávají v pokladně | Německo (TSE), Rakousko (od 2016/2017), Švédsko, Itálie | Ne |
| Bez plošné povinnosti | Stát spoléhá na účetnictví a kontroly | Nizozemsko, Dánsko, Irsko | ČR v letech 2020 až 2026 |
Zajímavé je, že Česko si v posledních deseti letech vyzkoušelo hned dvě z těchto kategorií: v letech 2016 až 2020 provozovalo online EET 1.0, poté evidenci zrušilo a nyní se k online modelu vrací v zjednodušené podobě.
Čím se EET 2.0 v online kategorii odlišuje?
I uvnitř online kategorie se systémy výrazně liší v tom, kolik údajů vyžadují a na koho dopadají. EET 2.0 je v tomto srovnání záměrně úsporné:
- Jediný online režim namísto čtyř režimů, které měla EET 1.0.
- Eviduje se pouze tržba jako taková: bez rozpadu DPH podle sazeb a bez údajů o konkrétním zboží. Řada zahraničních systémů naopak s daňovými sazbami na dokladu pracuje.
- Tisk účtenky není povinný. Zákazník má právo o účtenku požádat, ale automatický tisk zákon nevyžaduje. V zemích s certifikovanými pokladnami bývá vydání dokladu naopak jádrem systému.
- Pouze kontaktní platby. Evidují se platby při osobním kontaktu se zákazníkem (hotovost, karta na místě, QR platba). Platby na dálku a e-shopy s online platbou zůstávají mimo, podrobně to popisuje stránka koho se EET 2.0 týká.
- Režim EET OFF pro plátce paušální daně v 1. pásmu, kteří se mohou evidenci úplně vyhnout. Obdobu tohoto mechanismu v zahraničních systémech běžně nenajdete.
Stát navíc připravuje bezplatnou aplikaci MOJE EET (spuštění 1. 12. 2026) pro nejmenší podnikatele, takže online evidence nemusí znamenat investici do hardwaru. Podobný krok udělalo i Slovensko s bezplatnou virtuální pokladnou; detailní srovnání najdete v článku eKasa vs EET 2.0.
Co z evropského přehledu plyne pro české podnikatele?
Za prvé: online evidence tržeb není český experiment. V Evropě běží v několika zemích řadu let a Chorvatsko ji provozuje už od roku 2013. Technologie i procesy jsou dnes vyzrálejší, než byly při startu EET 1.0 v roce 2016.
Za druhé: český zákonodárce zvolil z online modelů poměrně měkkou variantu. Bez povinné účtenky, bez evidence DPH a zboží a s výjimkou pro platby na dálku je rozsah povinností užší, než bývá u zahraničních systémů obvyklé.
Za třetí: rozhodující je příprava podle harmonogramu. Testovací prostředí je otevřené od 1. 7. 2026, funkce v DIS+ včetně generování certifikátů přibudou 1. 11. 2026 a ostrý provoz začíná 1. 1. 2027. Všechny termíny hlídá stránka harmonogram a zda se evidence týká právě vás, ověří kalkulačka.
V navazujících článcích se podrobně podíváme na jednotlivé země: na německé TSE, polské online kasy, rakouskou Registrierkassenpflicht i chorvatský vzor, ze kterého kdysi vzešla první česká EET.
