Přejít k hlavnímu obsahu
EET
Legislativa

Německé TSE vs EET 2.0: certifikovaný prvek v pokladně, nebo online evidence?

Německo řeší evidenci tržeb certifikovaným bezpečnostním prvkem TSE přímo v pokladně, Česko volí online model EET 2.0. Srovnání obou filozofií: kde jsou data, kdo nese náklady a co je jednodušší pro malé podnikatele.

6 min
Platba platební kartou u pokladny v obchodě
Platba platební kartou u pokladny v obchodě · Foto: Unsplash

Jak Německo hlídá tržby bez online evidence?

Německo je příkladem země, která fiskalizaci vyřešila bez průběžného odesílání dat státu. Základem je tzv. Kassengesetz, zákon o ochraně před manipulací s digitálními záznamy, přijatý v roce 2016. Ten uložil, že elektronické pokladní systémy musí být vybaveny certifikovaným bezpečnostním prvkem TSE (technische Sicherheitseinrichtung); povinnost se v praxi rozběhla kolem roku 2020.

TSE funguje jako digitální plomba. Každou transakci v okamžiku jejího vzniku kryptograficky podepíše, opatří pořadovým číslem a časovým razítkem a uloží do neměnného záznamu. Prvek může mít podobu čipu či USB modulu v pokladně, nebo certifikované cloudové služby. Podnikatel data průběžně nikam neposílá; daňová správa si je vyžádá až při kontrole a díky podpisům pozná, zda někdo záznamy dodatečně neupravoval. Kontroloři mohou přijít i neohlášeně přímo do provozovny.

Poznámka: popisujeme obecné principy německého systému. Konkrétní výjimky, přechodná období a sankce se liší a průběžně mění; závazné informace ověřte u německé daňové správy. Konkrétní čísla uvádíme jen pro EET 2.0 podle českých oficiálních zdrojů.

V čem je česká cesta jiná?

České EET 2.0 s účinností od 1. ledna 2027 stojí na opačné filozofii. Data o tržbě neputují do plomby v pokladně, ale přes internet přímo na server Finanční správy, v jediném online režimu. Stát tak má přehled o tržbách průběžně, nikoli až při kontrole.

Z toho plyne zásadní praktický rozdíl: v Německu je jádrem systému certifikovaný hardware či certifikovaná služba, v Česku je jádrem systému komunikace přes API. Českému podnikateli proto stačí jakýkoli software, který umí s rozhraním Finanční správy komunikovat, včetně bezplatné státní aplikace MOJE EET (od 1. 12. 2026). Certifikát pro komunikaci si podnikatel bezplatně vygeneruje v daňové schránce DIS+ od 1. 11. 2026.

Jak vypadá srovnání TSE a EET 2.0 vedle sebe?

Kritérium Německo (TSE) Česko (EET 2.0)
Princip Certifikovaný bezpečnostní prvek podepisuje transakce v pokladně Online odeslání tržby Finanční správě
Zákonný rámec Kassengesetz (2016), náběh kolem 2020 Zákon o evidenci tržeb, účinnost 1. 1. 2027
Kde jsou data V zabezpečeném záznamu u podnikatele Na serveru Finanční správy
Kontrola Zpětně, při daňové kontrole Průběžně online
Povinný certifikovaný hardware Ano, TSE (čip, modul nebo cloud) Ne, stačí software s API
Doklad pro zákazníka Vydání dokladu je součástí systému Tisk účtenky není povinný
Rozsah údajů Detailní záznam transakcí vč. daňových údajů Jen tržba, bez DPH a údajů o zboží
Bezplatné státní řešení Ne, TSE zajišťuje trh MOJE EET zdarma od 1. 12. 2026
Výjimka pro paušál Nemá obdobu Režim EET OFF pro 1. pásmo paušální daně

Který model je pro podnikatele jednodušší?

Záleží, co měříme. Německý model je šetrný k soukromí dat: stát tržby průběžně nevidí a vše zůstává u podnikatele. Cenou je ale závislost na certifikovaném prvku, který je potřeba pořídit, udržovat a po vypršení certifikace obměňovat. Náklady nese trh a podnikatelé.

Český online model přesouvá tíhu na stranu státu: Finanční správa provozuje server, vydává certifikáty zdarma a nejmenším podnikatelům dává bezplatnou aplikaci. Podnikatel potřebuje jen internetové připojení v okamžiku evidence a software, kterých bude na trhu řada, od aplikace MOJE EET po komerční pokladny. Jak lze evidovat úplně bez klasické pokladny, popisujeme v článku EET 2.0 bez pokladny.

EET 2.0 je navíc úzce zacílené. Eviduje pouze kontaktní platby při osobním kontaktu se zákazníkem; platby převodem, online platby a e-shopy s platební bránou jsou mimo systém. Německá pravidla dopadají obecně na elektronické pokladní systémy bez ohledu na to, jak zákazník platí. Kdo přesně do české evidence spadá, shrnuje stránka koho se EET 2.0 týká.

Co si z německé zkušenosti vzít?

Certifikace potřebuje čas. Německý náběh TSE provázely odklady, protože výrobci a certifikační autority nestíhali původní termíny. Česko na to reaguje harmonogramem s předstihem: technická dokumentace vyšla 15. 6. 2026, testovací prostředí běží od 1. 7. 2026 a ostrý start je až 1. 1. 2027. Kompletní přehled termínů drží stránka harmonogram.

Systém bez povinné účtenky je úleva. Německá praxe ukazuje, že povinné vydávání dokladů je pro obchodníky citelná administrativa. EET 2.0 povinný tisk účtenky nemá; zákazník o ni může požádat, ale tiskárna není podmínkou provozu.

Žádný model není zadarmo, liší se jen, kdo platí. V Německu nesou náklady certifikace podnikatelé, v Česku stát investuje do infrastruktury a bezplatné aplikace. Pro nejmenší české podnikatele tak může být vstup do evidence levný; spočítat si to můžete v kalkulačce.

Německo je jen jedna z evropských cest. Přehled všech přístupů nabízí článek Fiskalizace v Evropě a online model v praxi ukazuje slovenská zkušenost ve srovnání eKasa vs EET 2.0.

Podávání dokumentů při úředním jednání
Podávání dokumentů při úředním jednání · Foto: Unsplash