Stručné shrnutí
V zákoně o evidenci tržeb žádná částka není. Ani 50 000 Kč, ani jiná. Návrh pracuje pouze s pojmem ojedinělý příjem, který záměrně nedefinuje. Hranice 50 000 Kč patří do daně z příjmů, ne do evidence tržeb.
Jsou to dvě různá pravidla ve dvou různých zákonech. Jedno říká, kdy se z příjmu neplatí daň. Druhé říká, kdy se tržba nemusí poslat do systému evidence. Jejich zaměňování je pravděpodobně nejrozšířenější omyl kolem EET 2.0 a rozebíráme ho níže krok za krokem.
Odkud se číslo 50 000 Kč vzalo
V tiskové zprávě Ministerstva financí z 18. února 2026, v sekci otázek a odpovědí, stojí:
Evidovat také nebudou lidé, kteří mají pouze příležitostné tržby do 50 tisíc korun ročně.
Tato věta se pak rozšířila do médií a do desítek přehledů. Číslo je konkrétní, snadno se pamatuje a lidé po něm přirozeně sáhnou.
Do textu návrhu zákona se ale nedostalo. Ve sněmovním tisku 189 taková částka není ani jednou. Není ani na oficiálním webu eet.gov.cz, který ministerstvo spustilo 2. září 2026. Podrobný rozbor toho, co na oficiálním webu je a co ne, jsme sepsali v článku Přečetli jsme za vás celý web eet.gov.cz.
Co v návrhu zákona skutečně stojí
Ustanovení § 7 návrhu pracuje s jediným kritériem. Nejde o částku, ale o vztah příjmu k tomu, co obvykle přijímáte. Rozhodující je, zda je příjem z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý.
Důvodová zpráva k tomu říká otevřeně, že jde o pojem, který nemá pevné hranice:
Kritérium ojedinělosti je z hlediska teorie a obecných principů správního práva tzv. „neurčitým právním pojmem“ (…) Z důvodu nemožnosti zajistit dostatečně obecnou definici daného pojmu, která by nevedla k zúžení jeho obsahu, nebyla technika legislativní definice v daném případě zvolena.
Jinými slovy: zákonodárce definici vědomě nepsal, protože by podle důvodové zprávy pojem zúžila. Praktický důsledek pro podnikatele je ten, že se nemá o co číselně opřít.
Oficiální web ojedinělost vysvětluje slovně, nikoli číslem:
Pokud přijmete platbu výjimečně a neočekávaně, tedy váš běžný obchodní model s takovým druhem příjmu nepočítá. Pak ji evidovat nemusíte.
Klíčové slovo je obchodní model. Neposuzuje se výše tržby, ale to, jestli s takovým druhem příjmu vaše činnost počítá.
Jádro omylu: § 10 zákona o daních z příjmů
Částka 50 000 Kč v českém právu existuje, jen v úplně jiném zákoně a pro úplně jiný účel. Najdete ji v § 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. srpna 2026. Osvobozuje od daně:
ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c) (…) pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50000 Kč
Do onoho druhu příjmu patří podle § 10 odst. 1 písm. a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.
A tady je celý rozdíl. Ustanovení § 10 se vztahuje na ostatní příjmy, tedy podle úvodní věty odstavce 1 na příjmy, u kterých nejde o příjmy podle § 6 až 8 nebo § 9. Příjem ze samostatné činnosti podnikatele spadá pod § 7 zákona o daních z příjmů, takže mezi ostatní příjmy podle § 10 vůbec nepatří a osvobození do 50 000 Kč na něj nedopadá.
Evidence tržeb přitom míří právě na příjmy z podnikání. Limit 50 000 Kč tedy platí pro kategorii příjmů, která z povahy věci není podnikatelská.
Dvě pravidla vedle sebe
| Osvobození příležitostných příjmů | Výjimka z evidence tržeb | |
|---|---|---|
| Předpis | § 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů | § 7 návrhu zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 189 |
| Co řeší | zda se z příjmu platí daň z příjmů | zda se tržba posílá do systému evidence |
| Částka | 50 000 Kč za zdaňovací období, na jednotlivý druh příjmu | žádná, zákon žádnou hranici neuvádí |
| Kritérium | číselný limit | ojedinělost z hlediska obvykle přijímaných tržeb |
| Na koho dopadá | ostatní příjmy, nikoli příjmy podle § 6 až 8 nebo § 9 | rozhodné příjmy z podnikání |
| Kdy limit selže | při překročení se zdaňuje celý druh příjmu, ne jen část nad limitem | není co překročit, posuzuje se povaha příjmu |
Obě pravidla se mohou v jedné situaci potkat, ale nikdy jedno nenahrazuje druhé. Ani osvobozený příjem podle § 10 automaticky neznamená výjimku z evidence, ani zaevidovaná tržba automaticky neznamená daňovou povinnost navíc.
Kdy tedy tržbu evidovat musíte
Podle oficiálního webu se povinnost vztahuje na tržbu, u které jsou splněné tři podmínky současně:
- Jde o kontaktní platbu. Hotovost se eviduje vždy, karta nebo QR platba jen při osobním kontaktu na místě.
- Zakládá rozhodný příjem z podnikání. Musí jít o příjem z vaší podnikatelské činnosti.
- Není naplněna žádná výjimka. Sem patří i ojedinělý příjem podle § 7.
Když kterákoli z podmínek chybí, tržba se neeviduje. Nemusíte tedy hned řešit ojedinělost, pokud například vůbec nejde o kontaktní platbu. Přehled, koho se povinnost týká, jsme dali dohromady na stránce Koho se EET 2.0 týká.
Senát navrhuje z evidence vyjmout bezhotovostní platby. Pokud by ta změna prošla, druhá a třetí podmínka by se u plateb kartou vůbec neposuzovaly.
Čtyři hraniční situace a co v nich rozhoduje
Následující příklady nejsou verdikty. Zákon je nedává a my je dávat nebudeme. Ukazujeme, podle čeho se posouzení řídí.
Truhlář prodá starou frézu z dílny a dostane hotovost
Rozhoduje, jestli jde o rozhodný příjem z podnikání. Stroj byl součástí obchodního majetku a používal se k podnikání, což bývá argument pro to, že příjem z jeho prodeje pod podnikání spadá. Zároveň platí, že prodej výrobního vybavení není to, co truhlář obvykle prodává, což je argument pro ojedinělost.
Ministerská hranice by tu nepomohla ani kdyby v zákoně byla: fréza se často prodá za víc než 50 000 Kč.
Zaměstnanec občas prodá přebytky ze zahrady
Tady se nejčastěji rozhoduje už na druhé podmínce. Pokud nejde o podnikání a člověk není zemědělský podnikatel, žádný rozhodný příjem z podnikání nevzniká a povinnost evidovat se neuplatní. Toto je zároveň typická situace, kde skutečně dopadá osvobození podle § 10 zákona o daních z příjmů, protože ustanovení výslovně mluví o zemědělské výrobě, která není provozována podnikatelem.
Jinak to vypadá u někoho, kdo pěstuje na prodej v rámci své činnosti. Tam už jde o obchodní model, který s takovými tržbami počítá.
Kolega zaplatí hotově za výpomoc
Rozhoduje, jestli ta výpomoc spadá do vaší samostatné činnosti. Když elektrikář pomůže s elektroinstalací a vezme si za to peníze, je to typicky totéž, co dělá běžně, a ojedinělost se hledá těžko. Když ale pomůže s něčím, co s jeho živností nesouvisí, posuzuje se to jinak.
U vedlejší činnosti se navíc často řeší, do které kategorie příjem vůbec patří. Rozebíráme to v článku OSVČ na vedlejší činnost a EET.
Jednou ročně prodej na jarmarku
Nízká četnost sama o sobě ojedinělost nezakládá. Rozhoduje, jestli s takovým příjmem počítáte. Jarmark, na který se dopředu přihlásíte, zaplatíte místo a připravíte zboží, je plánovaná součást obchodního modelu, i když je jen jednou za rok. Tady se ojedinělost prokazuje obtížně a je rozumné počítat s evidencí. Podrobněji v článku Trhy, festivaly a jednorázový prodej.
Pokusy dostat částku do zákona
Ve Sněmovně padly dva pozměňovací návrhy, které chtěly do zákona doplnit konkrétní hranice.
| Návrh | Předkladatel | Obsah | Výsledek |
|---|---|---|---|
| PN č. 1565 | Marian Jurečka | vyjmout drobný prodej vlastní zemědělské produkce do 50 000 Kč ročně | neprošel |
| PN č. 1380 | Vendula Svobodová | výjimka pro vedlejší samostatnou činnost bez zaměstnanců s příjmy do 400 000 Kč | neprošel |
Uvádíme to jako holý fakt. Znamená to jediné: číselná hranice byla ve hře, ve schválené sněmovní verzi ale není.
Co dělat, když si nejste jistí
Nejužitečnější rada k tomuto tématu je na oficiálním webu a stojí za to si ji zapamatovat doslova:
Zákon o evidenci tržeb nezakazuje evidovat tržby nad rámec zákonné povinnosti. (…) Pokud máte pochybnosti o tom, zda danou tržbu zaevidovat, jejím zaevidováním chybu neuděláte.
Prakticky z toho plyne postup:
- Projděte tři podmínky. Když jedna z nich zjevně chybí, máte hotovo.
- Když si u ojedinělosti nejste jistí, tržbu zaevidujte. Evidence navíc není přestupek. Sankce jsou navázané na nezaslání údajů, ne na zaslání údajů nadbytečných. Přehled máme na stránce Pokuty a sankce.
- Nesměšujte to s daňovým přiznáním. Zaevidování tržby samo o sobě nemění, jestli je příjem osvobozený od daně z příjmů. To se posuzuje podle zákona o daních z příjmů zvlášť.
- U opakovaných nejasností se zeptejte správce daně. K dispozici je i infolinka Finanční správy 953 109 109.
- Zvažte, jestli se vás vůbec týká plná evidence. Pro nejmenší OSVČ v paušálním režimu existuje varianta EET OFF, její parametry si můžete spočítat v kalkulačce.
Pokud vás zajímají další rozšířené nepřesnosti kolem EET 2.0, sepsali jsme je v článku Často kladené omyly o EET 2.0. Konkrétní dotazy hledejte v sekcích FAQ a Otázky.
Zdroje a stav legislativy
Poznámka ke stavu k 9. září 2026, 21:25. Poslanecká sněmovna dnes večer rozhodla. Nejprve zamítla znění Senátu (hlasování č. 37, ze 159 přítomných nikdo pro, 108 proti) a poté schválila své původní znění (hlasování č. 38, 104 hlasů pro při potřebných 101). Platí tedy sněmovní verze: evidují se kontaktní platby včetně karty a QR na místě a přirážka u režimu EET OFF zůstává 1 400 Kč měsíčně. Zákon teď míří k prezidentovi, který má 15 dní, a poté k vyhlášení ve Sbírce zákonů. Do vyhlášení jsou parametry stále návrhem. Aktuální stav sledujeme na stránce harmonogram.
Vycházíme z textu sněmovního tisku 189 a jeho důvodové zprávy, z tiskové zprávy Ministerstva financí z 18. února 2026, z obsahu webu eet.gov.cz staženého 9. září 2026 a ze znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, účinného od 1. srpna 2026. Citace jsou doslovné. Přehled všech podkladů je na stránce Zdroje.
Dokud nebude zákon vyhlášen ve Sbírce, jsou všechny parametry návrhem a mohou se změnit. Tento text je informativní, nenahrazuje individuální daňové poradenství ani stanovisko správce daně.
Jsme nezávislý portál, nikoli Finanční správa ani Ministerstvo financí. Nikoho neobviňujeme z nepřesnosti: uvádíme jen, co je v tiskové zprávě a co je v textu zákona.