Kontaktní platba je klíčový pojem celého zákona o evidenci tržeb. Označuje platbu, kterou podnikatel přijme při osobním kontaktu se zákazníkem: hotovost, platbu kartou na terminálu v provozovně, QR platbu provedenou na místě nebo stravenku (papírovou i elektronickou).
Protikladem jsou platby na dálku: bankovní převody a online platby přes platební bránu. Ty evidenci nepodléhají. Tím se EET 2.0 zásadně liší od EET 1.0, která evidovala hotovost, karty, stravenky i kupony bez ohledu na způsob přijetí.
Prakticky to znamená, že tentýž podnikatel eviduje hotovost přijatou na prodejně, ale nikoli fakturu uhrazenou převodem. Rozhoduje vždy způsob přijetí konkrétní platby, nikoli obor podnikání.
Podrobné informace k tématu
Souvislosti, příklady a aktuální stav legislativy najdete v podrobném průvodci.
Přejít na podrobný průvodce